Moje poezie

Stránky věnované výhradně vlastní tvorbě

V?domým sv?domím
 
Ve smutcích zaklínač pravd vlastní duše,
do písma vepsal svět, osudem zkoušen,
pohroužen v tajemství niterných vesmírů,
v toužení oplakal naděje po míru.
 
Než zase zmizel, zubožen, zkroušen,
než vzdal vlastní vize, jen aby prošel,
pochopil, že lidé osudy píší,
do zámků v dýmech oblačných říší.
 
Že tam, kde se bez lásky zdá být vše ztraceno,
vše bude k počátkům naděje vráceno
a lidé zas začnou nanovo, odznovu,
snad tentokrát načrtnou jinačí osnovu.
 
A i kdyby ne, přec se nic neděje,
kde totiž láska ztrácí své naděje,
tam si jen máloco zaslouží žíti.
My měli tu šanci zkusit to cítit
a místo toho jsme stvořili galeje,
za to nám lidičky do vínku dáno je,
propásnout vesmír i s veškerým Bytím.
 
Hloubky už volají,
jednu si chytím....


Tyto stránky si od 22.12.2002 již prohlédlo pocitadlo návštěvníků
Poslední aktualizace: 2009-06-25