Moje poezie

Stránky věnované výhradně vlastní tvorbě

PoslednĂ­ pocit
 
Už jsem to viděl,
bylo to zvláštní,
čtyřista tisíc
bolavých vášní.
 
Zažil jsem včera
poslední pocit,
pak se svět zhroutil
a já z něj procit.
 
Z večera do tmy
volání na sklo,
umírát v trápení,
když všechno prasklo.
 
Ráje se ztratily,
chlad vraždí srdce,
nad touhle láskou
si umyju ruce.
 
Bolení k snídani
škubání v tváři,
občasná vídání
dnů v kalendáři.
 
Pustiny v životě,
prokletí samot,
do dalších zítřků
mám bez tebe stárnout.
 
Všechny ty zážitky,
všechny ty věci,
popřít to, zadupat,
obývák v kleci.
 
Vězení všude,
kde byli jsme spolu,
těžký je kráčet,
nepadat dolu.
 
Možná snad jedině
naděje věčná,
že ta pravá přijde
ze snů do skutečna,
drží tu člověka,
aby furt dýchal
a za smrtí
 
nijak zvlášť nepospíchal!


Tyto stránky si od 22.12.2002 již prohlédlo pocitadlo návštěvníků
Poslední aktualizace: 2009-06-25