Moje poezie

Stránky věnované výhradně vlastní tvorbě

Samota
 
Samota
(má dokonalá žena)
 
Chtěl jsem tě, a tak tě mám.
Vysnil jsem si tě z iluzí a chtíče,
s vypětím svých sil, odhodláním dříče.
Dokonalá ženo, samoto jíž proplouvám.
 
Sebou neneseš mi žádné věno.
Pro mnohé jsi bezcenou, hodnou zatracení,
občas přespříliš cítíme se tebou přesycení.
A přec i tak miluji tě, moje věrná dokonalá ženo.
 
Na svou čest, že z mé strany nejde o podvod.
Však čím věrněji mě vzduchoprázdnem objímáš,
tím více odpudivou se mi zdáš.
Občas bych velice rád, požádal tě o rozvod
 
Vím totiž, že navždy jsi má věrná společnice.
Že s ostatními jen promlouváš, bez dotyků,
ty zajisté mi odpustíš, bez pohrom a bez cavyků.
Počkáš na mě ve stálosti, já pak budu milovat tě ještě více.
 
Má dokonalá ženo, komnato jíž obývám.
Nechej uchopit mě bytost z masa, z kostí,
dovol zas lásce, ať mne místo tebe chvíli hostí,
než opět naplní mé břicho, otrávenou zlostí.


Tyto stránky si od 22.12.2002 již prohlédlo pocitadlo návštěvníků
Poslední aktualizace: 2009-06-25