Moje poezie

Stránky věnované výhradně vlastní tvorbě

SPOLE?NOSTI
 
Moc dlouho...
už moc dlouho to trvá,
potěšení prvá zemřela
a já
krvácím.
Snad voda mrtvá
by ze mne život sedřela,
snad by se pohla,
alespoň jedna brva.
 
Zatlouct pár hřebů do těla,
zabít tu larvu Anděla -
naděje lidstva se setměla
v jediném okamžiku
ubita na kříži
pro ubohé
kteří si později
ráj necudností vystaví
v Paříži
a na kříž se vyserou.
 
Politické kampaně,
při, konkurence, slovní boj.
Příště zahrajou nám na hoboj,
aby jsme je zvolili.
Nezkazíme tím nic...
nikdo jiný nám nedá víc
než oni
Sloni
kly mají ze slonoviny,
kterou z nás vyžrali,
svými zákony
a boji
místo kompromisů.
 
Už moc dlouho to trvá,
už moc dlouho krvácíme
na bankovky s obrázky Luciferů
a i když to víme
jíme čísla, hltáme je, sníme
o tom, že si zaplatíme
věčný život,
nebo alespoň ten dlouhý,
protože bez peněz
bude naše věčnost trvat jen vteřinu.
 
Roztrhat peřinu a přikrýt se mrazem,
ušetřím na topení, postavím si bazén.
Abych, až pro mě přijde zubatá,
si mohl zabruslit a nebo skočit šipku.
Jděte už s tím svinstvem všichni k šípku.


Tyto stránky si od 22.12.2002 již prohlédlo pocitadlo návštěvníků
Poslední aktualizace: 2009-06-25