Moje poezie

Stránky věnované výhradně vlastní tvorbě

Velryba
 
Velryba na dně lidství
knížectví zmaru dostala v plémě,
velrybí árie zpívá si temně,
božství se vyhnula, tknuta jen jemně.
Zůstala v dětství, teskně si stýská,
ztracena v němotě - do světa vříská.
 
Velryba na dně mořském,
stižena prokletím dna.
Zajata v lidském těle,
připadá světu slabá a obludná.
 
Zůstává sama
- nízká a chudobná,
malá, ač svobodná -
DODĚLÁVÁ
Políčka moudrosti obdělává,
ale nesklízí.
Její osud jen soucitné
- jen k soucitu vybízí.
Život ji tak nějak podělává.


Tyto stránky si od 22.12.2002 již prohlédlo pocitadlo návštěvníků
Poslední aktualizace: 2009-06-25